+420 602 277 019
institut.celostni.grafologie@gmail.com

O čem mluví písmo?

Podnikový měsíčník, 2008
25 Bře 2013

O čem mluví písmo?

Psát psacím písmem se naučí každé dítě nejpozději na konci druhé třídy ZŠ.  Podle předem
a přesně daných předloh školní abecedy, které jsou rozdílné  mezi jednotlivými zeměmi.
Od samého počátku učení můžeme pozorovat rozdíly v dětském rukopisu, prohlubující se věkem. Zatímco školní hodnocení oceňuje nejpřesnější nápodobu  a „trestá” odchylky od ní, v dospělosti nás nepřekvapí často naprostá odlišnost rukopisu nejen od školní předlohy, ale také ve srovnání s ostatními pisateli. Tuto rozdílnost bez názorového pozastavení společnost reflektuje s omezením se  na označení např. nečitelnosti rukopisu, rozlišení na „učitelské”
či „doktorské” písmo.

Může písmo vypovídat ještě o něčem jiném? Z jakého důvodu vzniká odlišnost  mezi jednotlivými rukopisy? Existuje souvislost mezi rukopisem a osobností pisatele? A konečně mohli bychom takové informace použít v reálném životě? A byly by důvěryhodné?

Na všechny výše uvedené otázky nám je schopna odpovědět grafologie. Obor nezařazovaný
do duchovních nauk s esoterickým podtextem, leč mezi vědecké metody, blíže označované psychodiagnostickými. Ve stručném exkurzu do bádání o písmu bych Vás ráda seznámila milé čtenářky  a milý čtenáři především s jeho praktickým využitím.

O čem tedy konkrétně mluví písmo? A co není schopen určit ani sebelepší grafolog tj. odborník, zpracovávající rozbory rukopisů a vyvozující závěry z nich? Začneme-li od druhé otázky, odpověď bude znít, že seriózní odborník písma si vyžádá od pisatele následující údaje: národnost, pohlaví, věk, vzdělání evtl. povolání, dále zda pisatel píše pravou či levou rukou. Uvedené totiž nelze z písma určit ani získat rozsáhlou poradenskou praxí, podepřenou psychologickým vzděláním
a důkladnými kritickými znalostmi grafologické literatury. Pokud budete chtít vyhledat služby grafologa jedním z kritérií výběru by měla být uvedená škála informací, o něž je profesní povinností vás požádat.

Přes specifikování účelu rozboru z důvodu lepšího sebepoznání nebo výběru vhodného povolání či posouzení partnerských rukopisů, by měl komplexní výsledek obsahovat minimálně dále uvedené kategorie a podstatné vztahy mezi nimi:

  1. Individuální schopnosti, nadání a talent
  2. Vitální základ a vitalita
  3. Hospodaření s životní energií
  4. Temperament (sangvinický, cholerický, melancholický, flegmatický a jejich kombinace)
  5. Vůle
  6. Racionalita a inteligence
  7. Emocionalita
  8. Sebepojetí
  9. Sociabilita (extroverze a introverze, dominance a submisivita, afiliace a hostilita, konformita a individuálnost)
  10. Hodnotový systém

Pro přehlednost jsou náležitosti syntetizujícího grafologického rozboru osobnosti uvedeny v bodech, přestože největší hodnotu pro zadavatele má popis poměrů a vztahů mezi nimi.

Rozbor osobnosti pisatele může být doplňujícím vodítkem nejen v důležitých  až rozhodujících okamžicích jeho života, týkajících se volby studia, zaměstnání nebo celoživotního partnera, ale rovnocenně pro sebepoznání. Životní cesta, zastávky na ní a křižovatky mohou se s pomocí poznání sebe sama, vztahu k vlastnímu „Já” a ostatním lidem, pochopit a uchopit vědoměji. Pouť se často stane jasnější, dochází k náhlému prozření. Nezřídka i odpovědi na otázku „Quo vadis domine?”

Grafologická metoda patří k nejkomplexnějším psychodiagnostickým metodám také proto, že obsahuje nástroje k určení morálních vlastností pisatele. V praxi bývají např. zadávány personálními agenturami rozbory, mající vybrat uchazeče loajální, kteří nemají asociální tendence.

Na druhé straně má samozřejmě i tato metoda svoje omezení. K nejdůležitějším patří ohraničenost v čase tzn. že některé charakteristiky odpovídají aktuálnímu rozpoložení pisatele. Proto i prognózy dalšího vývoje osobnosti a jejího růstu se mohou nastínit pouze hypoteticky.

Poznat a naučit se samotnou metodu umožňují kurzy grafologie, jež se před rokem 1989 s pochopitelných ideologických důvodů odehrávaly na „tajemných” a především utajených bytových seminářích.

Závěrem upozorňuji k častému zaměňování grafologie s písmoznalectvím. Písmoznalectví
na rozdíl od grafologie nevypovídá o psychologii osobnosti, ale slouží k určování nejčastěji pravosti podpisu v rámci soudního znalectví. Jedná se o porovnávání jednotlivých znaků písma bez vyvozování vlastností, schopností a dynamiky psychiky pisatele.

Pokud by jste chtěli zadat ke grafologickému zpracování vlastní rukopis, stačí vám napsat nejlépe formou dopisu text na jednu A4. Námětem může být jemná domluva určená učitelskému sboru na 1.stupni ZŠ, aby přísně neposuzoval ani písmo malých žáčků ani jejich osobnost. Pozn.: Netýká se gramatiky!

Doporučená literatura:
Vilém Schönfeld „Učebnice vědecké grafologie”